
ZONA ZERO
N’DISPIDI DI NHA MININESA
SOCO DADU TOK KUM FARTA NÉ TERRA
BO KA PUDI TOMAN MEL
BO KA PUDI FURTAN EL
BO KA PUDI DANAN EL
BO KA PUDI BINDIM EL
ZONA ZERO (*2)
THCOMA ZÉ
NINHO DI COBRA SUKUNDIDU NA ZONA ZERO
N’RABIDA SUMA N’KAI
FOMI ENTRA SUMA I SAI
NADA PEGAM SUMA FÉ
NINGUIN FALTAM SUMA ZÉ
BO KA PUDI TOMAM MEL
BO KA PUDI FURTAM EL
BO KA PUDI DANAN EL
PA KA PUDI BINDIM EL
ZONA ZERO (*2)
TCHOMA ZÉ
NINHO DI COBRA SUKUNDIDU NA ZONA ZERO
SI FÉ TA NTERADUBA
BO BA TA CORDAL NA SONO BO BA TA FA FALAL KUMA
ERMON NA MATA ERMON
MA BOCA KALA IEM AI BA FALAL KUMA
VENENU ENTRANU TERRA
KUDI FARTURA DI NO TCHON
NO DISSAL I PAPIA
SPERANSA KA TA MATADU
SO PABIA DI NO SANGUI KE FALA KUMA
PÒ TUDU GARANDI KI GARANDI, MANTCHADU PUDI DURBAL BA FALAL KUMA (*2)
NINHO DI COBRA SUKUNDIDU NA ZONA ZERO (*2)
ZONA ZERO (*2)
TCHOMA ZÉ
NINHO DI COBRA SUKUNDIDU NA ZONA ZERO
During the portuguese occupation in Guinea Bissau, Zona Zero was the code name given to the locationsin Bissau where there were on-going secret meetings led by the Guinean fighters of the liberationMovement for the Nation. The futur of democracy, Africanism and acts of resistance were discussed.Nowadays, unfortunately, the country is filled with “snakes” that have betrayed this ideology.
Pendant l’occupation portugaise en Guiné Bissau, Zona Zero était le nom de code donné aux emplacements à Bissau où se tenaient des réunions secrètes menées par les combattants guinéens du Mouvement pour la libération de la Nation. L’avenir de la démocratie, le Panafricanisme et des actes de résistance y été discutés. Aujourd’hui, malheureusement, le pays est rempli de “serpents” qui ont trahi cette idéologie.
Durante a ocupação portuguesa na Guiné-Bissau, Zona Zero foi o nome de código atribuído aos locais em Bissau, onde haviam reuniões secretas lideradas pelos revolucionares guineenses do Movimento de Libertação da Pátria. O futuro da democracia, o Pan-Africanismo e os atos de resistência eram lá discutidos. Hoje em dia, infelizmente, o país está cheio de “cobras” que traíram essa ideologia.
BIANDA SABI
“ALLÔ ICI MAMAM J’ÉCOUTE TILALUMBELEP”
“ALLÔ ICI MAMAM J’ÉCOUTE TILALUMBELEP”
SI AMI I FIDJU, MAR I BAMBARAM
N’KAMBAL KU CEU SIM STRELA
SON UM PÉS PAM KEBRA PEDRA
AI BIANDA SABI KA TA TARDA NA KABASS
UDJU I FONTI GARGANTA I DUR
FOMI I LANTA I SUTAM
N KA PUDI DJA MAS
AI BIANDA SABI KA TA TARDA NA KABASS
“ALLÔ ICI MAMAM J’ÉCOUTE TILALUMBELEP”
“ALLÔ ICI MAMAM J’ÉCOUTE TILALUMBELEP
KAPACITI DI CHEFI
KURPO SUMA ROLLA PIPA
I BATI BALA TOK BALA BIN KABANTAL
AI BIANDA SABI KA TA TARDA NA KABASS
A MI I KA FONTI SIN FUNDURA
BU INTCHI COPO TOK BU NA NHINHI
MA UM DIA KEL KI BU TENE NA KAPLIU
AI BIANDA SABI KA TA TARDA NA KABASS
“ALLÔ ICI MAMAM J’ÉCOUTE TILALUMBELEP”
“ALLÔ ICI MAMAM J’ÉCOUTE TILALUMBELEP
AYO GUINE NO KUMPO KAMINHU KU DANA
Proverb of Guiné Bissau: The tastiest part of the dish never lasts. When it’s good, it’s good butwhen it’s gone, who will you turn to? Some abuse of power and think it will always last but life teaches us that one day, the well will reach its bottom.
Proverbe de la Guiné Bissau. La meilleure partie du plat ne dure jamais. Quand c’est bon, c’est bon, mais quand c’est fini, vers qui se tourner? Certains abusent du pouvoir et pensent qu’il saura durer mais la vie nous enseigne qu’un jour, le puit atteindra son fond.
Proverbio Guineense: A parte mais saborosa de um prato nunca dura. Quando é bom, é bom, mas quando já foi, qual será solução? Alguns abusam do poder e acham que sempre durará, mas a vida nos ensina que um dia, o poço chegará ao seu fundo.
KAL KOLDADI
NO ODJAU BU SIBI
SUMA LUA CHEIA NA CEU
DINTI DI BU GRAÇA NA LUMIA
NO ODJAU BU NA RIA
SUMA LUA NOBO KI TCHIGA
BU LARMA I SERENU
NA NOTI SUKURU
LALALA (bis)
BU SIRBI KU RABES
BU GASTA BU KURPU
ABO BU PIRDI BU TEMPO
BU SIRBI KU BU TADJO
BO GASTA KEL KI SOBRA
BU KABANTA BO FOLGO
LALALA (bis)
FLUR BUNITU KI BU LANTA
FLUR BUNITU KI NA MURTCHA
AMANHA BO NA MATI AMANHA
MA KAL KOLDADI DI AMANHA MARIA?
KAL KOLDADI
KAL KOLDADI DI AMANHA MARIA?
Musical adaptation of a Poem written by José Carlos Schwarz about prostitution.
Adaption musicale d’un poème écrit par José Carlos Schwarz sur la prostitution.
Adaptação musical dum poema escrito por José Carlos Schwarz sobre a prostituição.
LAMZO
LAMZO
KIM KE KA TENE MAME TA MAMA DONA
DUR I BU KORSON LAMINE N’DIAYE
BU MAMÉ, SUKURU BISTIL PA SEMPRI
BU FIDJU BU KA MAMANTAL
BU MINDJER KA NA KUDIU MÁS
SUKURU, SUKURU KA TEM DUNU
NA TERRA DI BRANCO
BU SIBI, DEUS KA TA SINTA NA RABO DI NINGUIM
I SUTAU, LEBSI BU DIRITU
FERRO I KALABUSS
KUMA BA FALA BO DEUS
“ABO ALI I KA NIGUIM”..
LAMZO
KA BU FIDI BU KORSON
LAMZO
KIM KA TENE MAMÉ TA MAMA DONA
SI BO KUMSI BA
ESTÓRIA DI BALENTIS DI KANSALA
BÔ KA NA FACI MANHA DI MAINANTA
FUTURO DI NO MININUS
SI BÔ KUNSI BANAN
QUÉ KU CABRAL FAÇI
BÔ KA NA LARGA MON SIN
DIANTI DI É LUTA KU NO TENE
PAR DEUS
LAMZO
KA BU FIDI BU KORSON
LAMZO
KIM KA TENE MAMÉ TA MAMA DONA
BAGA BAGA KA TA KATA IAGU
MA I TA MASSA LAMA, I TA MASSA LAMA
Based on a proverb from Guine Bissau which means that we are never orphans. Our Culture and our History are alsowhat holds us together. It is unfortunate to have so many of us travel overseas to have better lives. Some succeed, many perish or arrive at a destination where they are mistreated, misguided or have their basic human rights insulted whereas our history is so rich and filled with warriors, Kings and revolutionnaries that have fought for this land. Us, as well as our leaders should learn from them.
Basé sur un proverbe de la Guiné Bissau qui signifie que nous ne serons jamais orphelins. Notre culture et notre histoire sont aussi ce qui nous lient. Il est regrettable d’avoir un si grand nombre d’entre nous se rendre à l’étranger pour avoir une vie meilleure. Certains réussissent, beaucoup périssent ou arrivent à une destination où ils sont maltraités, mal orientés ou ont leurs principes de droits de l’homme baffoués, surtout considérant que notre histoire est si riche et remplie de guerriers, de rois et de révolutionnaires qui se sont battus pour nous. Nous, ainsi que dirigeants devrions en tirer une leçon.
Baseado num provérbio da Guine Bissau que significa que nunca seremos órfãos. A nossa Cultura e a nossa história são também o que nos mantém juntos. É triste ter tantos de nós a viajar para ter uma vida melhor. Alguns conseguem, muitos perecem ou chegam a um destino onde são maltratados, mal orientadas ou têm os seus direitoshumanos básicos degradados, enquanto a nossa história é tão rica e cheia de guerreiros, Reis e revolucionários que lutaram para nossa terra. Nós, e os nossos líderes devíamos aprender com eles.
NHA BALANTA
WALAHI NHA PAPÉ PUM NOMI DI BALANTA(*2)
SANGUI DI PEPPEL KU NOMI DI BALANTA OH
SANGUI DI KAUBERDI KU NOMI DI BALANTA
ORAÇON KA NA PUDI KU NHA BALANTA
BALA KA NA PUDI KU HA BALANTA
KORDA KA NA PUDI KU NHA BALANTA
UDJU KA NA PUDI KU NHA BALANTA
NHA BALANTA YEAH YEAH NHA BALANTA YA YA
NHA BAMBARA YEAH YEAH NHA BALANTA YA YA
NHA BIJAGO YEAH YEAH NHA BALANTA YA YA
NHA BAINNOUKS YEAH YEAH NHA BALANTA YA YA
NHA BASSARI YEAH YEAH NHA BALANTA YA YA
TENDA BÉDIKS YEAH YEAH NHA BALANTA YA YA
NHA DIARANKÉ YEAH YEAH NHA BALANTA YA YA
WALAHI NHA PAPÉ PUM NOMI DI BALANTA(*2)
SANGUI DI PEPPEL KU NOMI DI BALANTA OH
SANGUI DI KAUBERDI KU NOMI DI BALANTA
ORAÇON KA NA PUDI KU NHA BALANTA
BALA KA NA PUDI KU HA BALANTA
KORDA KA NA PUDI KU NHA BALANTA
UDJU KA NA PUDI KU NHA BALANTA
NHA BALANTA YEAH YEAH NHA BALANTA YA YA
NHA DIOLA YEAH YEAH NHA BALANTA YA YA
NHA COBIANA YEAH YEAH NHA BALANTA YA YA
NHA CASSANGA YEAH YEAH NHA BALANTA YA YA
NHA CONIAGI YEAH YEAH NHA BALANTA YA YA
YA MANKAGNE YEAH YEAH NHA BALANTA YA YA
YA MANDIGA YEAH YEAH NHA BALANTA YA YA
NHA MALINKÉ YEAH YEAH NHA BALANTA YA YA
WALAHI NHA PAPÉ PUM NOMI DI BALANTA(*2)
SANGUI DI PEPPEL KU NOMI DI BALANTA OH
SANGUI DI KAUBERDI KU NOMI DI BALANTA
NADA KA NA PUDI KU NHA BALANTA
BALA KA NA PUDI KU HA BALANTA
DINHEIRO KA NA PUDI KU NHA BALANTA
MINDJER KA NA PUDI KU NHA BALANTA
NHA BALANTA YEAH YEAH NHA BALANTA YA YA
NHA MANJAK YEAH YEAH NHA BALANTA YA YA
NHA NALU YEAH YEAH NHA BALANTA YA YA
PEPPEL YEAH YEAH NHA BALANTA YA YA
NHA PEUL YEAH YEAH NHA BALANTA YA YA
SOCÉ YEAH YEAH NHA BALANTA YA YA
SONINKÉ YEAH YEAH NHA BALANTA YA YA
SOUSSOU YEAH YEAH NHA BALANTA YA YA
GUINEENDADI YEAH
BURI LENHA
FIDJU FEMIA
KA BU NEGAN
THCORA PENA
MA KA BU NEGAN
NHA CORCON FALA
KUMA DESTINO KA TA NEGADU
SUMA BARKU SIM REMU KA TA KAMBA MAR
BURI BURI
N’OBI GRITO DI LUBU NA MATO
MALGOS I SÉ BARDADI
BURI BURI
AI NHA SANTA LUZIA
KOITADI BIKU KI NHA MININU BOTA
BURI BURI
M’PIDIU KA BU KUDI MALANDRISSA
KILA I SABURA KE SUNKUDI SI MAMA
BURI BURI
OH KA BU KUDI MALANDRISSA
KILA I LITI DI MAMA KE BIDA PEDRA
BURI BURI
É KA SIBI NADA DI MI
BURI BURI
KUMA KUM PECADUR TA SUFRI
MA É NA PAPIA MAL SOM DI MI
BURI BURI
FRIO NA SE KORSON
AI…
BURI LENHA
A cry for the daughters. The love of a father is immense. Time will reveal the truth. Lies and deception are not meant to last.
Un cri du coeur pour nos filles. L’amour d’un père est immense. Le temps finira toujourspar révéler la vérité. Les mensonges et la tromperie ne sont pas faits pour durer.
Um grito para as nossas filhas. O amor dum pai é imenso. O tempo acabará sempre pararevelar a verdade. Mentiras e decepções não estão para durar.
ROSE ANGELA
NKUÉ NKUÉ KUÉ
FICA KU MI ROSE ANGELA
LI KU KALDERON DI NO KALDU
KI DEUS PATINO
A BO BU SIBI ANGELA
NHA DIA LI KA NA BIM DJUSTA
SI I KA MANSI
AI TISSIM MARÉ PAM NGULI KU BO
KADA MAR KU KADA GARAN DI REIA
KADA ALE ALELUIA
KI DEUS PAPÉ FINKA NÉ TERA
FICA KU MI ROSE ANGELA
LI KU KALDERON DI NO KALDU
KI DEUS PATINO
A BO BU SIBI ANGELA
NHA DIA LI KA NA BIM DJUSTA
SI I KA MANSI
NKUÉ NKUÉ KUÉ
AI DISTINO, UM KURPO NA PONTA DI LINGUA
KE NA KANTA SANGUI DI RASSA POLON BRABU ETERNO
SUMA FUGU NOBU KI PEGA NA NO RABES
ELECTRICO, SUMA RAIO DI CEU
DISSAM N’DAU DI MI
CUIDA DI MI
SANTO DI MI
GUARDA DI MI
FICA KU MI ROSE ANGELA
LI KU KALDERON DI NO KALDU
KI DEUS PATINO
A BO BU SIBI ANGELA
NHA DIA LI KA NA BIM DJUSTA
SI I KA MANSI
NKUÉ NKUÉ KUÉ
A real mystical and spiritual relationship evolves between a musician and his instrument. It is a genuine love story.
Une véritable relation mystique et spirituelle évolue entre un musicien et son instrument. C’est une véritable histoire d’amour.
Uma verdadeira relação mística e espiritual evolui entre um músico e seu instrumento. É uma verdadeira história de amor.
TÉ AOS
TORMENTADU
I NA KABA KU MINDJOR MARÉ
DEMOCRACIA
TÉ AOS BU KA MANDAM MARÉ
N’DJAGASSI NHA FALA KU CEU
BU MAR KU NHA KORSON
A NOS I SUMA LINGUA KU MEL
SUMA KUNTUM KU KELÉLÉ
MA BU NA DEGUDJA
BU NA DISKASKAN KU PO
TÉ AOS BU KA MANDAM MARÉ
NHA KASKA DISAPARSI DJA NAN
TÉ AOS BU KA MANDAM MARÉ
N’TARDA KU LAMBU É DUR
LIBRAN DI DUR DI NHA KALABUSS
RAIBA MORA NA MI
SPIDJU NA BOKA DI GUINTI FITCHAM SPERANSA
BO KA MISTI SIBI DI MI
FAKA DI ATORNA KA TA MOKU
N’TARDA KU LAMBU É DUR
LIBRAN DI DUR DI NHA KALABUSS
MEDI IAGU
3 GARAN DI MIDJU
NA BOCA I ALMA
I SABUR
PABIA MATI FOMI
NINGIN KA MERECI
SOL I BARDADI
I TA KEMA I TA DÉ
I TA LUMIA SUKURO
ATÉ PUNTU FINAL DI NO MARÉ
M’MISTI MANSI
SUMA MANDRUGADA DI SI REALDADE
COMANDANTI KUDI
BO MINTIDA N’SOMBA N’SOMBADU
NA FUNDO DI MAR
ALAl BU PANTA
MEDI IAGU
MEDI IAGU
GARAFA KA TA DJUNTU
NA JUGU DI PEDRA
ABO I RABO DI PADJA
NHA BOCA I FUGU
BRINKA SON BO NA KEMA
3 GARAN DI MIDJO
PABIA DJAGASIDA KA TCHIGANO
MA KA TA DISADU PORKU
PADIGA FOREL
NA FUNDO DI NO KINTAL
BALUR I MISTIDU
NA ODJU DI NO PARES
COMANDANTI KUDI
BO MINTIDA N’SOMBA N’SOMBADU
NA FUNDO DI MAR
ALAL BO PANTA
MEDI IAGU
MEDI IAGU
MADIBA, SEKOU, AMILCAR CABRAL
STEVEN BIKO, NKRUMA, SÉDAR SENGHOR
NHA PAPE, O ZÉ CARLOS, THOMAS SANKARA
AIMÉ CÉSAIRE, CHEIKH ANTA, NO PINTCHA OH
MEDI IAGU
MEDI IAGU
It is a story about greed and how much one can fear that the truth might be revealed. During Carnaval in Bissau, one disguised entity runs around and scares the children, but his mask is made of cardboard and mud, therefore they know that water is it’s worstenemy for it could melt. They run around yelling “Medi Iagu!” (Fear Water!).Using it as a metaphor with Sea water, where contrebandits dump their shipment of drugs when they are about to be caught by the authorities, praying that it is never to be found.
C’est une histoire sur la cupidité et combien on peut craindre Que la vérité soit révélée. Pendant le carnaval à Bissau, une entité déguisée se promène et effraie les enfants, mais son masque est fait de carton et de boue, donc ils savent que l’eau est son pire ennemi parce qu’ il pourrait fondre. Ils lui tournent autour en criant “Medi IAGU” (Tu as peurde l’eau!). Utilisant içi une métaphore avec l’eau de mer, qui est également l’endroit où les narcotraficants jettent leur cargaison de drogues quand ils sont sur le point d’être pris en flagrant délit par les autorités, en priant qu’elle ne soit jamais retrouvée.
É uma história sobre a ganância e como podemos temer que a verdade seja revelada.Durante o carnaval, em Bissau, uma entidade disfarçada divaga e assusta as crianças, mas a máscara é feita de papelão e lama, eles sabem que a água é o seu pior inimigo, de facto que ele possa derreter. As crianças rondam-o gritando “Medi IAGU” (Tens medoda água!). Usando uma metáfora aqui com água do mar, que é também onde os traficantes de drogas lançam sua carga de drogas quando eles estão prestes a sercapturado pelas autoridades, rezando para que ela nunca fosse encontrada.
SERA KE BU
NO ODJA MALGUSURA BIM
FURTA BIANDA NA NO KUDJER
TOK MARON KU RAIBA TCHIGA
I BIM MURI NA AREIA DI A NOS DUS , MINDJER
N’ KA TENE NADA PAM DAU MAM N’TENE TCHIU
UDJU NA CEU, PÉ NA TCHON, MINDJER
MA ORA KE NHA PÉ PASSA PORTON PAM BAI
IAGU SAI
SERA KE BU MARAM ALMA KU BU KORSON, MARAM TOKI TA DÉ
SERA KE ABO I RAIZ AMI POLON MARADU TOKI TA DÉ
Two beings that have a connection have an unexplicable link. As if they were tied by an invisiblechain. If a man is compared to a tree, his woman would therefore be the roots that keep himgrounded. A great deal of pain is felt when they are torn apart.
Deux êtres qui ont une connexion ont un lien inexplicable. Comme si elles étaient attachées par unechaîne invisible. Si un homme est comparé à un arbre, sa femme serait donc les racines qui lemaintiennent debout. La douleur est grande quand la vie les séparent.
Dois seres que têm uma conexão, têm uma ligação inexplicável, como se estivessem amarrados poruma corrente invisível. Se um homem for comparado a uma árvore, sua mulher seria, portanto, asraízes que o mantêm firme. Muita dor é sentida quando a vida os separam.
CINDY
CINDY KA DADU MAMA DÉ
CINDY KA DADU MAMA YO
ABOS BO KUDIN
KA TENE NADA NÉ MUNDU KE KA TENE SINTIDU
KUDI CEU KUDI TURBADA
KUDI SÉ BARBADI
ALINU LI NO NA SUFRI
CINDY DA DADU MAMA DÉ
CINDY KA DADU MAMA YO
ABOS BO KUDIN
KA TENE NADA NÉ MUNDU KE KA TENE SINTIDU
KUDI DIANKÉ WALY
KUDI SÉ BARBADI
ALINU LI NO NA SUFRI
CINDY DA DADU MAMA DÉ
CINDY KA DADU MAMA YO
SUKUTA: ALTU MAR KUMA KAMINHU PERTU KABA
MA I PUDI MUNINU
PABIA NOTI SUKURU I NA SUKUNDIL
ALINU NO NA DJUSIA
OMI DI BARKU TENE LUZ MA I NEGA SINDIL
NÓ KAMBA MAR
NÓ KAMBAL MAR Ô
People are hungry. They should not be lied to constantly for personal interests.Promesses made to them during political campaigns are just a serenade for peopleto sleep. Wake up!
O povo está esfomeado. Ele não deve subir as mentiras constantes para interesses pessoais. As promessas feitas durante as campanhas políticas são apenas uma serenata para adormece-lo. Acordem!
Le peuple faim. On ne devrait pas lui mentir constamment pour les intérêts personnels. Les promesses qui lui sont faites pendant les campagnes politiquessont juste une sérénade pour l’ endormir. Réveillez-vous!
NUNDEU
FIANSA TA KEBRA KUDJER DI PRATA NUNDEU
NDAU KABASS BU DARMA
NDAU ALMA BU DURBA
NHA KORSON I BATI
MA I KA PUDI DJA MAS
(bis)
FIANSA TA KEBRA KUDJER DI PRATA NUNDEU
YOU’RE DISPISING WITH NO REASON
I GAVE YOU TRUST
YOU GAVE SHELTER
REST AND THOUGHTS
I, A SOULDER FOR YOUR TEARS AND
AN ALIBI FOR YOUR GRIEF
MY FEET AT YOUR FRONT DOOR
ALL OF A SUDDEN ALL THE TREASON
MY GIRL AT DUSK
SAYING THE WORST HAS DAWNED ON US
APPLES FALLING FROM THE TREES AND
THE PLOTS THE SCHEMES THE TALKS POISONED THE COLOSSUS
NDAU KABASS BU DARMA
NDAU ALMA BU DURBA
NHA KORSON I BATI
MA I KA PUDI DJA MAS
(bis)
FIANSA TA KEBRA KUDJER DI PRATA NUNDEU
AH CAMARADI PARSI DJA
KA BALI PENA DANAN NOMI, BO BIN SON BO PARSI DJA (*2)
NHA KORSON I KA PUDI DJA MÁS
NUNDEU
NUNDEU
A story about friendship and treason.
Une histoire sur l’amitié et la trahison.
Uma história sobre amizade e traição.